Je zaměstnanec povinen přijmout jmenování členem preventivní požární hlídky?

13.6.2019, Tomáš Neugebauer, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)

Dotaz:

Ve firmě máme problém se jmenováním členů požární hlídky. Je povinností zaměstnance jmenování přijmout a musí plnit úkoly, které mu z této funkce vyplývají? Zaměstnanci se obávají odpovědnosti např. při vzniku požáru, kdy se zjistí, že na pracovišti nebyly zcela splněny podmínky PO (vrstva prachu na konstrukcích, zastavěné přístupy k PHP apod.) Jaká je odpovědnost člena požární hlídky, pokud na tyto nešvary nikoho neupozornil?

Odpověď:

Z žádného právního předpisu zaměstnanci nevyplývá povinnost přijmout jmenování za člena preventivní požární hlídky. I když jeden z úkolů preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně, nedovozoval bych z toho odpovědnost jednotlivých členů hlídky za zjištěné nedostatky v případě vzniku požáru. Za plnění povinností na úseku PO je odpovědný statutární orgán. Zároveň je právními předpisy předepsán systém provádění kontrol zajištění PO pro tento účel kvalifikovanými osobami, nikoliv členy hlídky. Odpovědnost člena hlídky za stav zajištění PO na pracovišti není stanovena.

K podpoření zájmu jednotlivých zaměstnanců o členství v požárních hlídkách by bylo možné využít ustanovení § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce„Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek“.




Kontroly a zkoušky objektů pro manipulaci a skladování ropných látek

Objekty, v nichž se ropné látky skladují, vydávají nebo používají, nebo kde se s ropnými látkami manipuluje, musí být zabezpečeny tak, aby nemohlo dojít k úniku ropných látek do povrchových nebo do podzemních vod.

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách tzv. vodní zákon podle § 39 ukládá:
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení.

Podle vodního zákona je nutno mj. zajistit:

  • 1x za 6 měsíců – kontrolu skladů a skládek, včetně výstupů kontrolního systému pro zjištění úniku závadných látek
  • 1x za 5let – pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší – zkoušku těsnosti potrubí nebo nádrží*
Poznámky
* Těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy, zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let
Požadavky na nádrže ropných látek a jejich provozování určuje ČSN 75 3415. Provoz skladů ropných látek musí být zajišťován podle schváleného provozního řádu. Provozovatel je povinen mít k dispozici:
  • dokumentaci skutečného provedení
  • plán opatření pro případ havárie
  • záznamy o provedených zkouškách těsnosti a kontrolách zařízení
  • záznamy o odstranění zjištěných závad

Podle normy ČSN 75 3415 je předepsáno:

1x za 5let – zajistit zkoušku těsnosti pro zevně nekontrolovatelné skladovací nádrže (mimo dvouplášťové) a podzemní rozvody. Před každou zkouškou těsnosti je potřeba provést vyčištění nádrže.

1x za 10let – prověřit další způsobilost pro zevně nekontrolovatelné nádrže

1x za 20let – prověřit další způsobilost pro zevně kontrolovatelné nádrže

Dle výsledků se stanoví termín další kontroly. Nádrže, u nichž je zjištěn nevyhovující technický stav, musí být opraveny nebo vyřazeny z provozu.

Je doporučeno v pravidelných intervalech provádět kalibraci nádrží. Tímto se zaručí, že majitel má přesný přehled o skladovaných hmotách v nádržích. Z měření vznikne digitální model nádrže, který charakterizuje měřenou nádrž včetně jejich parametrů, deformací a kalibrační tabulka, v níž je v naměřené výšce hladiny přiřazený přesný objem.

Zdroj: https://revizekontroly.cz/odborne-clanky/ostatni/kontroly-a-zkousky-objektu-pro-manipulaci-a-skladovani-ropnych-latek

Použití koncepce Modelu excelence EFQM a metodiky Process Quality Management (PQM) pro přezkoumání systému managementu

Model excelence EFQM

Vrcholové vedení musí přezkoumávat informace o externích a interních aspektech (4.1 ISO 9001) a informace o zainteresovaných stranách a jejich požadavcích (4.2 ISO 9001). Ke splnění požadavku a vytvoření důkazu o tomto přezkoumání může být použit koncept sebehodnocení organizace jejím klíčovým managementem, např. vrcholovým vedením, s pomocí dotazníku dle Modelu excelence EFQM. Dotazník umožní shromáždit názory managementu na to, jaké má firma „Předpoklady“ (5 kritérií) k tomu, aby zvyšovala svoji úspěšnost, a jakých dosahuje „Výsledků“ (4 kritéria). Výsledek je založen na bodovém hodnocení (maximální počet bodů je 1000, z toho 50% bodů se váže k „Předpokladům“ a 50% k „Výsledkům“). V případě opakovaného sebehodnocení (např. v rámci přezkoumání systému managementu dle 9.3 ISO 9001), sledovat u jednotlivě i celkově trendy zlepšování.

Na základě vyplněných dotazníků je možno zpracovat bodové hodnocení použitím metodiky RADAR (metoda použitá pro bodové hodnocení žádostí o Evropskou a národní ceny za jakost), sestavit graf, z jehož mocí bude možno sledovat meziroční trend u jednotlivých kritérií a vypracovat stručné závěry. Třeba pro prezentaci ve zprávě o výkonnosti systému managementu a o příležitostech ke zlepšování (5.3 ISO 9001).

Process Quality Management (PQM)

Další požadavkem normy ISO 9001 je, aby přezkoumání systému managementu bylo plánováno a prováděno s přihlédnutím k výkonnosti procesů (3) c) 9.3.2. ISO 9001). V organizaci probíhá řada procesů. Některé jsou životně důležité, některé méně důležité. Pro účely přezkoumání výkonnosti procesů a stanovení priorit je možno použít metodiku Process Quality Management. Tato metoda je založena na stručné formulaci max. 8 nejdůležitějších dílčích cílů / klíčových faktorů úspěšnosti (KFÚ), např. vysoká kvalita, spokojení zákazníci, přijatelná cena, vysoká produktivita práce, a na stručném pojmenování procesů, které umožňují dosáhnout stanovené cíle (např. sledování požadavků zákazníků, vývoj nových produktů, školení zaměstnanců ad.). Každému z definovaných procesů kompetentní management přidělí známku výkonnosti: A – vynikající výkonnost, B – dobrá výkonnost, C – slabší výkonnost, D – špatná výkonnost, E – žádná nebo velmi špatná výkonnost nebo proces vůbec nefunguje.

Z takto získaných podkladů lze sestavit matici, která bude mít na jedné ose seznam procesů a známky jejich výkonnosti a na druhé ose seznam cílů. Pak se v matici se označí (X), které z procesů jsou nezbytné pro dosažení jednotlivých cílů. Výsledek, tj. vyplněná matice, je použit pro sestavení tabulky rozložení procesů ke stanovení priorit (vysoká, střední, nízká). Prioritně by pak měly být řešeny procesy, které mají aktuálně nejhorší výkonnost a zároveň ovlivňují největší počet cílů.

Výše popsané aktivity mohou být předmětem i několikadenních workshopů a školení, ale podle mých dosavadních zkušeností lze dosáhnout přijatelných výsledků i ve zkráceném režimu (brainstorming). Absolutní výsledky hodnocení nebudou tak důležité, jako cesta ke stanovení priorit a ke sledování, např. meziročních, trendů.

Závěry získané výše uvedeným způsobem je pak možno využít i pro plánování opatření pro řešení rizik a příležitostí (6.1 a e) 9.3.2 ISO 9001 a ISO 14001) a pro stanovení cílů kvality, případně i environmentálních cílů (6.2 ISO 9001 a ISO 14001).

Bezpečnostní listy chemických látek

Dotaz:

Je nutno vytvářet a udržovat seznam bezpečnostních listů chemických látek, se kterými nakládáme, resp. které používáme na některých pracovištích?

Odpověď:

Děkuji za dotaz. Mohu k tomu pouze říct, že neznám žádný předpis, který by ukládal tvorbu a udržování seznamu bezpečnostních listů používaných nebezpečných chemických látek a nejsem si jist, zda z praktického hlediska takový seznam k něčemu je. Určitě bude dost obtížné, a nerentabilní, jej udržovat v aktuálním stavu. Podle mého názoru by dané problematika měla být řešena následovně:

Povinnosti pro provozy při nakládání s chemickými látkami a směsmi obecně

  • seznámit příslušné zaměstnance s vlastnostmi chemické látky a směsi uvedené v bezpečnostním listu (BL)
  • seznámit příslušné zaměstnance s návodem k použití NCHLS a s riziky práce
  • zajistit používání patřičných OOPP
  • seznámit příslušné zaměstnance se způsobem bezpečného skladování – např. skladování v úkapových vanách
  • zajistit, aby chemické látky a směsi nebyly přelévány do nápojových obalů nebo jiných obalů od potravin (na potraviny)
  • zabránit vzájemnému působení při používání a skladování, např. SAVO (obsahuje chlornan sodný a hydroxid sodný) a FIXINELA (obsahuje kyselinou fosforečnou), spolu uvolňují nebezpečný plyn (chlor)
  • seznámit příslušné zaměstnance s postupy při havárii
  • seznámit příslušné zaměstnance s postupy první pomoci
  • pro vybrané látky a směsi vypracovat „Písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s chemickými látkami a směsmi“ a projednat je na místně příslušné Hygienické stanici (HS)

Bezpečnostní list (BL)

Pro všechny chemické látky a směsi, se kterými nakládáme, musíme mít v listinné nebo v elektronické podobě aktuální bezpečnostní list – vyžádejte si jej u výrobce (dodavatele). Většina dodavatelů umisťuje BL na své webové stránky.

Aktuální BL musí být zpracován podle nařízení CLP (od 1. 12. 2012), tj. piktogram musí být červenobílý postavený na roh, jsou v něm uvedeny H a P věty.

Značení obalů musí být vždy v souladu s BL.

Chemické látky a směsi je dovoleno používat pouze pro určená použití v bodu 1.2 BL.

BL nemusí být vyvěšen v místě používání na provozu, postačí, je-li v např. počítači, nebo v kanceláři vedoucí na pracovišti a zaměstnanec je s umístěním seznámen (o seznámení nemusí být písemný záznam).

 

 

 

 

Bezpečnost práce s elektrickým testovacím zařízením

Dotaz:

Navazuji na náš telefonický rozhovor a níže posílám kopii bezpečnostních opatření z návodu pro elektrické testovací zařízení, které používáme pro výstupní kontrolu ve výrobě. Můžete se na to podívat a poradit opatření, které bychom měli udělat z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví?

Odpověď:

Opatření k zajištění bezpečnosti práce s testovacím zařízením vyplývají z návodu výrobce. Vzhledem k limitované voltáži zařízení není nebezpečné, ale k sekundárním zraněním může dojít . Základní opatření: nedotýkat se živých částí.

V návodu je dále uvedeno, že při izolační zkoušce dlouhých drátů nebo při zkoušení velkých kondenzátorů se může napětí nebezpečně zvýšit. V takovém, případě musí být pracoviště, na kterém je testování prováděno, vybaveno podlahou vyhovující požadavkům DIN EN 50191.

Na předmětný problém lze aplikovat určení rizik a stanovení opatření k jejich odstranění nebo snížení dle článku 1. Provoz, obsluha a údržba elektrických zařízení nebezpečných z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem v příloze č. 1: Výsledky vyhledání a posouzení rizik běžných činností a určení opatření k jejich odstranění jak jsme je zapracovali do interní směrnice Zajištění BOZP ve Vaší organizaci. Doplňujícím opatřením, které by případně mohlo být zváženo, je používání gumových rukavic při práci s předmětným testovacím zařízením.

Příslušní pracovníci by měli mít přístup k návodu k obsluze, který je napsán v jazyce, kterému rozumí. S návodem k obsluze a s riziky práce s předmětným zařízením a s opatřeními pro odstranění nebo snížení rizik musí být příslušní pracovníci prokazatelně seznámeni. Zák. č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků stanoví povinnost dodávat k výrobku návod k obsluze v jazyce země, ve které se produkt prodává, u nás tedy v češtině.

Co se týká normy DIN EN 50191, to je spíš otázka na projektanta, který se zabývá řešením předmětných pracovišť. Na internetu jsem našel např. následující odkaz https://www.elektropraktiker.de/ep-2001-03-214-216.pdf?eID=tx_nawsecuredl&falId=5450&hash=e0af759c23798fd21565b71bb3104b54.

Děkuji za Váš dotaz. V případě dotazů, nebo požadavků k výše uvedenému, např. zpracování návrhu záznamu o seznámení s riziky práce a určenými opatřeními, se na mě obraťte.

Hořlavé kapaliny v prostorách stavby

Požadavky na užívání stavby, včetně požadavků na užívání prostor s výskytem hořlavé kapaliny stanoví vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb. Při užívání prostor s výskytem hořlavé kapaliny se postupuje podle podmínek uvedených v příloze č. 7 vyhl. č. 23/2008 Sb. a v normě ČSN 62 0201 Hořlavé kapaliny – Provozovny a sklady. Výskytem hořlavých kapalin se pro účely vyhlášky č. 23/2008 Sb. rozumí přítomnost hořlavých kapalin bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v množství a podmínkách, ve kterých jsou schopné při požáru uvolňovat teplo.

A.1 U staveb nebo jejich částí provedených podle ČSN 65 0201: 2003, které jsou užívány jako pracoviště (zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je

a) nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg. m-2, a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny, nebo
b) v celém požárním úseku jednotlivě nebo společně méně než 250 litrů hořlavých kapalin, aniž by z tohoto objemu bylo více než 20 litrů nízkovroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti,
lze ukládat hořlavé kapaliny v množství podle písmene b), není-li v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným dokumentem stanoveno jinak.
Pod pojmem nízkovroucí hořlavé kapaliny se pro účely této vyhlášky rozumí hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 °C a současně s bodem varu do 35 °C za normálních podmínek.

A. 2 Při výskytu hořlavých kapalin podle A. 1 musí být

a) zabráněno jejich rozlití mimo požární úsek,
b) zajištěno odvětrávání požárního úseku v rozsahu zamezujícím vzniku prostředí s nebezpečím výbuchu,
c) zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji zapálení.

A. 3 Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, je dovoleno ukládat nejvýše 50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd nebezpečnosti v uzavíratelných obalech.

B. 1 Ukládání hořlavých kapalin na pracovištích

U staveb nebo jejich částí užívaných jako dílny, laboratoře, opravny nebo obdobná pracoviště, lze ve stavebně oddělených prostorech ukládat nejvýše 250 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti.
Jedná-li se výlučně o hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti, lze tyto na pracovišti ukládat a používat do objemu 1000 litrů. Přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých skříních.

V prodejních prostorech mimo sklady hořlavých kapalin lze uložit nejvýše 2 m3 hořlavých kapalin, z toho 0,4 m3 I. třídy nebezpečnosti.

Kapaliny musí být uloženy v přepravních obalech nebo přečerpávacích zařízeních; přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů, jiné obaly do objemu 20 litrů.

V provozech a prodejních prostorech kiosků čerpacích stanic kromě skladů smí být uloženo 5 m3 hořlavých kapalin, z toho nejvýše 0, 5 m3 I. třídy nebezpečnosti.
V prostorech zdravotnických zařízení lze ukládat u léků nejvýše 500 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 100 litrů kapaliny I. třídy nebezpečnosti. Obaly s objemem větším než 1 litr musí být uloženy v uzavíratelných skříních.

B. 2. Ukládání nízkovroucích HK

V laboratořích, dílnách a v prostorách zdravotnických zařízení lze nízkovroucí hořlavé kapaliny ukládat v celkovém maximálním množství
a) 10 litrů v přepravních obalech křehkých,
b) 20 litrů v jiných obalech.
Sirouhlík je nutné ukládat pod vrstvu vody nejméně 20 mm.
Nízkovroucí hořlavé kapaliny lze ukládat pouze odděleně od ostatních hořlavých kapalin; v křehkých přepravních obalech je lze ukládat do objemu 1 litru.

B. 3. Ukládání HK IV. třídy nebezpečnosti na pracovištích s hutní a strojírenskou výrobou

Na pracovišti s hutní a strojírenskou výrobou s půdorysnou plochou o velikosti nejméně 5000 m2 u stavebních konstrukcí nehořlavých a nejméně 7000 m2 u stavebních konstrukcí smíšených lze ukládat hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti v množství maximálně 15 m3 v kontejnerech a přepravních obalech, z toho obalech o objemu menším než 200 litrů nejvýše 1 m3.

Manipulační plocha pro ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti v kontejnerech a přepravních obalech musí být z nehořlavé hmoty, odolné proti chemickým účinkům hořlavé kapaliny, pro kterou je určena. Tato plocha musí být upravena tak, aby zachytila množství hořlavé kapaliny rovnající se obsahu největšího kontejneru nebo přepravního obalu.

Nejmenší vzdálenost mezi okraji manipulačních ploch musí být 100 m. Manipulační plocha musí být upravena tak, aby kontejnery a přepravní obaly byly uloženy minimálně 1, 5 m od jejího okraje. Celková plocha manipulačních ploch nesmí být větší než 4 % půdorysné plochy pracoviště, nejvýše však 200 m2.

Na manipulační ploše nelze hořlavé kapaliny přelévat.

B 4. Ukládání hořlavých nátěrových hmot

Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, musí být dodrženy podmínky stanovené v A. 3. (50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd)

 

Zásady skladování nebezpečných chemických látek

Skladování nebezpečných či hořlavých látek je vždy rizikem. Základní zásady bezpečného skladování chemických látek a směsí:

    • nebezpečné chemické látky skladujte vždy v originálních označených a uzavřených obalech
    • při skladování nebezpečných chemických látek dodržujte pravidlo odděleného skladování kyselých a zásaditých látek
    • nebezpečné chemické látky skladujte maximálně do výšky 1,80 m
    • dodržujte skladovací teplotu uvedenou na etiketě nebo v bezpečnostním listě
    • dodržujte veškeré skladovací pokyny uvedené v bezpečnostním listě
    • dodržujte pravidlo zacházení s prázdnými obaly jako s plnými (požadavek vodního zákona)
    • nebezpečné chemické látky skladujte tak, aby nemohlo dojít k poškození životního prostředí (přiměřené zabezpečení -např. záchytné vany, nepropustná podlaha, havarijní soupravy apod.)
    • skladovací místo musí být uzamčeno, viditelně označeno a vybaveno:
      • veškerými výstražnými symboly, které jsou na etiketách všech nebezpečných látek, které se ve skladovacím prostoru nacházejí (požadavek NV 11/2002 Sb.)
      • značkou sklad chemických látek
      • značkou zákaz vstupu nepovolaným osobám
      • značkou zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm
      • písemnými pravidly o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí projednanými s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti (zákon 258/2000 Sb. §44a)
      • vodou či oční sprchou
      • havarijní soupravou pro únik nebezpečných chemických látek
      • bezpečnostními pokyny pro případ úniku nebezpečné chemické látky (havarijní plán)
      • ochrannými pracovními pomůckami (rukavice, brýle, zástěra, holinky)
    • ve skladu platí zákaz otevírání obalů, přelévání či ředění nebezpečných látek
    • manipulovat s nebezpečnými chemickými látkami mohou pouze proškolené osoby

Bezpečný provoz jeřábů a zdvihadel

Zdvihací zařízení jsou souhrnem konstrukčních prvků a mechanismů, které jsou určeny ke zdvihání a přepravě břemen a osob. Zdvihací zařízení jsou zpravidla umístěna nad prostorem, který obsluhují.

Za technický stav zdvihacích zařízení, tzn. jeřábů a zdvihadel, zejména za jejich provoz odpovídá písemně určená osoba, která musí zajistit dodržování požadavků „ČSN ISO 12 480–1 Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně“, požadavků platných, obecně závazných právních předpisů a legislativy, požadavků stanovených v návodu výrobce zařízení a požadavků místního předpisu pro „systém bezpečné práce“ (dále jen SBP).

SBP pro provoz používaných jeřábů a malých zdvihadel sloužících pro zdvihání břemen za pomoci vázacích prostředků dle ČSN ISO 12 480-1 musí obsahovat:

  • navržení činnosti jeřábů
  • výběr, zajištění a použití vhodného jeřábu a příslušenství
  • údržbu, prohlídky, inspekce apod. jeřábu a příslušenství
  • dozor prováděný zaškolenými a kompetentními osobami s potřebnými pravomocemi
  • stanovení kontrolních činností k zajištění všech potřebných dokumentů a záznamů
  • zákaz nedovolených manipulací po celou dobu používání jeřábů
  • zajištění řádně zaškolených a kompetentních osob, které jsou seznámeny se svými povinnostmi a s povinnostmi ostatních účastníků provozu jeřábu
  • zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných přímo při provozu jeřábu
  • koordinaci s ostatními spolupracujícími subjekty, které se účastní prací včetně stanovení opatření k zamezení vzniku rizik
  • zajištění komunikačního systému, se kterým budou seznámeny všechny osoby zúčastněné na provozu jeřábu

Systém bezpečné práce musí být dodržován při každé činnosti jeřábu, ať se jedná pouze o jednotlivý zdvih nebo o skupinu opakujících se operací.

Používání a provoz tlakových nádob na plyny

Má být písemně určena osoba odpovědná za skladování, dopravu, obsluhu a údržbu tlakových nádob na plyny a za provoz zařízení souvisejících s provozem a s používání těchto nádob a také objektů a prostor, v nichž jsou tyto nádoby umístěny. Osoba odpovědná za provoz musí zajistit dodržování zásad bezpečnosti práce v souladu s „ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla“, s požadavky § 174 vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a v souladu s pokyny a návody výrobce nebo dodavatele.

Tlakovými nádobami na plyny (v další textu jen „nádoby) jsou uzavíratelní kovové nádoby nebo nádoby z jiných materiálů, na jejichž vnitřní stěny po naplnění působí tlak plynu nebo par.

Obsluha, bezpečnost a ochrana zdraví při práci s technickými plyny

  1. Před zahájením práce s technickými plyny musí být zajištěna větratelnost, připraveny vhodné ochranné, hasicí a asanační prostředky, překontrolováno těsnění a funkce redukčních ventilů a těsnění aparatur.
  2. Na pracovišti smí být umístěny jen láhve, které jsou pro provoz nezbytné. Trvale nepotřebné nebo prázdné láhve mají být odstraněny. Dveře místností, v nichž jsou láhve se stlačenými a jinými plyny umístěny, mají být označeny tabulkou s názvem příslušného plynu.
  3. Lahve musí být zajištěny proti pádu v jejich horní polovině třmenem nebo řetízkem, nebo umístěny ve stabilních nebo pojízdných stojanech.
  4. Vyprázdněné nádoby musí mít zbytkový tlak nejméně 0,5 bar (0,05 MPa).
  5. Přenášet nádoby o celkové hmotnosti větší než 50 kg smějí nejméně dvě osoby (pouze muži), které jsou fyzicky pro tuto práci způsobilé.
  6. Pro provoz plnicích zařízení a tlakových stanic je nutné zpracovat Místní provozní řád podle ČSN 38 6405. Místní provozní řád a pokyny k obsluze musí být k dispozici na pracovišti.
  7. Pro bezpečný provoz tlakových lahví jsou nezbytné pokyny k obsluze včetně bezpečnostních zásad pro používání samostatných nádob (vyprazdňování), jejich skladování a dopravu. Tyto pokyny mají obsahovat konkretizovaná ustanovení k zajištění bezpečnosti práce a další požadavky, jako např. rozsah kontroly lahve před použitím, údaje o vlastnostech plynů atp.. Uvedené pokyny mají být předmětem školení.
  8. Obsluhovat plnicí zařízení, tlakovou stanici a provádět na nich opravy mohou jen pracovníci odborně způsobilí v souladu se zákonnými předpisy, v platném znění.
  9. Pracovníci, kteří vyprazdňují jednotlivé nádoby nebo jinak s nimi manipulují (skladování, doprava apod.), musí být před pověřením touto činností a pravidelně jednou za 3 roky prokazatelně poučeni v rozsahu pokynů k obsluze. Školení v případě odběru plynu z jednotlivých tlakových nádob může provést osoba s teoretickými a praktickými znalostmi pro manipulaci a provoz tlakových lahví, obvykle příslušný vedoucí pracovník, nebo bezpečnostní technik.
  10. V případě odběru plynu z tlakových stanic je vyžadováno školení revizním technikem plynových zařízení, neboť tyto stanice jsou vyhrazeným plynovým zařízením.
  11. Podle druhu práce a charakteru plynu musí být pracovníci při plnění, vyprazdňování, opravách, skladování a dopravě vybaveni ochrannými pracovními prostředky. Ochrannými pracovními prostředky musí být také vybavena pracoviště a dopravní prostředky v souladu se zákonnými předpisy, v platném znění. Prádlo, šaty a obuv používané na pracovištích s hořlavými plyny, kde je stanoveno prostředí s nebezpečím výbuchu podle CSN EN 60079-10, musí splňovat požadavky ČSN 33 2030.

Při práci s technickými plyny je zakázáno:

  • používat láhve, u nichž prošla lhůta periodické zkoušky nebo poškozené láhve;
  • používat nevhodné nebo poškozené redukční ventily;
  • při otvírání a zavírání ventilů používat hrubé násilí nebo nevhodné nástroje včetně trubkových nástavců;
  • používat láhve k jiným účelům nebo na jiné plyny než pro které jsou určeny;
  • láhve a ventily opravovat nebo měnit jejich označení;
  • urychlovat vypouštění plynů zahříváním (kromě případů, kdy je to součástí pracovního postupu). Láhve s propan-butanem se zahřívat nesmějí!;
  • volné vypouštění plynů v uzavřených prostorách (kromě případů, kdy je to součástí pracovního postupu).

Provoz manipulačních vozíků s vlastním pohonem

Manipulační vozíky s vlastním pohonem a jejich přídavná zařízení mají být používány v souladu se zásadami provozu dle „ČSN 26 8805 Manipulační vozíky s vlastním pohonem – Provoz, údržba, opravy a technické kontroly“ a to jen pro účely, pro které jsou konstruovány a určeny výrobcem a pro které je schválena jejich technická způsobilost uvedená v technické dokumentaci, a v prostředí, pro která jsou určena.

Povinnosti osoby odpovědné za technický stav a provoz manipulačních vozíků:

  • Zajistit provedení analýzy rizik v místě plánovaného použití manipulačních vozíků. Na základě této analýzy přijmout opatření k jejich minimalizaci.
  • Určovat k obsluze manipulačního vozíku pouze osoby starší 18 let, pro danou činnost odborně, tělesně a duševně způsobilé, řádně teoreticky vyškolené a prakticky zaučené, seznámené s bezpečnostními předpisy pro určená pracoviště, vlastnící příslušný průkaz obsluhy motorových vozíků a popřípadě též řidičské oprávnění skupiny B, C, D nebo T, pokud je k řízení vozíku předepsané tj. pokud je vozík provozován na veřejnosti přístupných komunikacích.
  • Zajistit bezpečný technický stav manipulačního vozíku, provádění kontrol před zahájením provozu, provádění provozní údržby a technických kontrol v souladu s návodem k používání vozíku, včetně včasného odstraňování zjištěných poruch nebo závad.
  • Zajistit prokazatelné seznámení řidiče manipulačního vozíku s bezpečným používáním vozíku a přídavných zařízení, které bude řidič obsluhovat.
  • Prokazatelně zajistit zaškolení a zaučení osob provádějících údržbu a opravy manipulačních vozíků podle typů, které jsou jimi opravovány či udržovány, popřípadě zajistiti sjednání takových činností dodavatelsky,
  • V případě nutnosti zajistit vypracování dopravně provozního řádu.
  • Zajistit předepsané označení manipulačních vozíků.
  • Zajistit vybavení manipulačních vozíků podle návodu k používání.
  • Zajistit vedení provozní dokumentace a záznamů o provozu manipulačních vozíků, včetně protokolů o výsledcích technické kontroly (všechny doklady a záznamy o manipulačních vozících musí být udržovány a uchovávány tak, aby byly trvale čitelné, rychle a snadno identifikovatelné a vyhledatelné).

Povinností osoby určené k obsluze manipulačního vozíku – řidiče:

  • Manipulační vozík a jejich přídavná zařízení obsluhovat podle návodu k používání.
  • Před zahájení provozu provést úkony stanovené návodem k používání vozíku.
  • Manipulační vozík používat až po odstranění závad ohrožující bezpečnost nebo spolehlivost provozu.