Kontroly a zkoušky objektů pro manipulaci a skladování ropných látek

Objekty, v nichž se ropné látky skladují, vydávají nebo používají, nebo kde se s ropnými látkami manipuluje, musí být zabezpečeny tak, aby nemohlo dojít k úniku ropných látek do povrchových nebo do podzemních vod.

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách tzv. vodní zákon podle § 39 ukládá:
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení.

Podle vodního zákona je nutno mj. zajistit:

  • 1x za 6 měsíců – kontrolu skladů a skládek, včetně výstupů kontrolního systému pro zjištění úniku závadných látek
  • 1x za 5let – pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší – zkoušku těsnosti potrubí nebo nádrží*
Poznámky
* Těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy, zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let
Požadavky na nádrže ropných látek a jejich provozování určuje ČSN 75 3415. Provoz skladů ropných látek musí být zajišťován podle schváleného provozního řádu. Provozovatel je povinen mít k dispozici:
  • dokumentaci skutečného provedení
  • plán opatření pro případ havárie
  • záznamy o provedených zkouškách těsnosti a kontrolách zařízení
  • záznamy o odstranění zjištěných závad

Podle normy ČSN 75 3415 je předepsáno:

1x za 5let – zajistit zkoušku těsnosti pro zevně nekontrolovatelné skladovací nádrže (mimo dvouplášťové) a podzemní rozvody. Před každou zkouškou těsnosti je potřeba provést vyčištění nádrže.

1x za 10let – prověřit další způsobilost pro zevně nekontrolovatelné nádrže

1x za 20let – prověřit další způsobilost pro zevně kontrolovatelné nádrže

Dle výsledků se stanoví termín další kontroly. Nádrže, u nichž je zjištěn nevyhovující technický stav, musí být opraveny nebo vyřazeny z provozu.

Je doporučeno v pravidelných intervalech provádět kalibraci nádrží. Tímto se zaručí, že majitel má přesný přehled o skladovaných hmotách v nádržích. Z měření vznikne digitální model nádrže, který charakterizuje měřenou nádrž včetně jejich parametrů, deformací a kalibrační tabulka, v níž je v naměřené výšce hladiny přiřazený přesný objem.

Zdroj: https://revizekontroly.cz/odborne-clanky/ostatni/kontroly-a-zkousky-objektu-pro-manipulaci-a-skladovani-ropnych-latek

Použití koncepce Modelu excelence EFQM a metodiky Process Quality Management (PQM) pro přezkoumání systému managementu

Model excelence EFQM

Vrcholové vedení musí přezkoumávat informace o externích a interních aspektech (4.1 ISO 9001) a informace o zainteresovaných stranách a jejich požadavcích (4.2 ISO 9001). Ke splnění požadavku a vytvoření důkazu o tomto přezkoumání může být použit koncept sebehodnocení organizace jejím klíčovým managementem, např. vrcholovým vedením, s pomocí dotazníku dle Modelu excelence EFQM. Dotazník umožní shromáždit názory managementu na to, jaké má firma „Předpoklady“ (5 kritérií) k tomu, aby zvyšovala svoji úspěšnost, a jakých dosahuje „Výsledků“ (4 kritéria). Výsledek je založen na bodovém hodnocení (maximální počet bodů je 1000, z toho 50% bodů se váže k „Předpokladům“ a 50% k „Výsledkům“). V případě opakovaného sebehodnocení (např. v rámci přezkoumání systému managementu dle 9.3 ISO 9001), sledovat u jednotlivě i celkově trendy zlepšování.

Na základě vyplněných dotazníků je možno zpracovat bodové hodnocení použitím metodiky RADAR (metoda použitá pro bodové hodnocení žádostí o Evropskou a národní ceny za jakost), sestavit graf, z jehož mocí bude možno sledovat meziroční trend u jednotlivých kritérií a vypracovat stručné závěry. Třeba pro prezentaci ve zprávě o výkonnosti systému managementu a o příležitostech ke zlepšování (5.3 ISO 9001).

Process Quality Management (PQM)

Další požadavkem normy ISO 9001 je, aby přezkoumání systému managementu bylo plánováno a prováděno s přihlédnutím k výkonnosti procesů (3) c) 9.3.2. ISO 9001). V organizaci probíhá řada procesů. Některé jsou životně důležité, některé méně důležité. Pro účely přezkoumání výkonnosti procesů a stanovení priorit je možno použít metodiku Process Quality Management. Tato metoda je založena na stručné formulaci max. 8 nejdůležitějších dílčích cílů / klíčových faktorů úspěšnosti (KFÚ), např. vysoká kvalita, spokojení zákazníci, přijatelná cena, vysoká produktivita práce, a na stručném pojmenování procesů, které umožňují dosáhnout stanovené cíle (např. sledování požadavků zákazníků, vývoj nových produktů, školení zaměstnanců ad.). Každému z definovaných procesů kompetentní management přidělí známku výkonnosti: A – vynikající výkonnost, B – dobrá výkonnost, C – slabší výkonnost, D – špatná výkonnost, E – žádná nebo velmi špatná výkonnost nebo proces vůbec nefunguje.

Z takto získaných podkladů lze sestavit matici, která bude mít na jedné ose seznam procesů a známky jejich výkonnosti a na druhé ose seznam cílů. Pak se v matici se označí (X), které z procesů jsou nezbytné pro dosažení jednotlivých cílů. Výsledek, tj. vyplněná matice, je použit pro sestavení tabulky rozložení procesů ke stanovení priorit (vysoká, střední, nízká). Prioritně by pak měly být řešeny procesy, které mají aktuálně nejhorší výkonnost a zároveň ovlivňují největší počet cílů.

Výše popsané aktivity mohou být předmětem i několikadenních workshopů a školení, ale podle mých dosavadních zkušeností lze dosáhnout přijatelných výsledků i ve zkráceném režimu (brainstorming). Absolutní výsledky hodnocení nebudou tak důležité, jako cesta ke stanovení priorit a ke sledování, např. meziročních, trendů.

Závěry získané výše uvedeným způsobem je pak možno využít i pro plánování opatření pro řešení rizik a příležitostí (6.1 a e) 9.3.2 ISO 9001 a ISO 14001) a pro stanovení cílů kvality, případně i environmentálních cílů (6.2 ISO 9001 a ISO 14001).

Bezpečnostní listy chemických látek

Dotaz:

Je nutno vytvářet a udržovat seznam bezpečnostních listů chemických látek, se kterými nakládáme, resp. které používáme na některých pracovištích?

Odpověď:

Děkuji za dotaz. Mohu k tomu pouze říct, že neznám žádný předpis, který by ukládal tvorbu a udržování seznamu bezpečnostních listů používaných nebezpečných chemických látek a nejsem si jist, zda z praktického hlediska takový seznam k něčemu je. Určitě bude dost obtížné, a nerentabilní, jej udržovat v aktuálním stavu. Podle mého názoru by dané problematika měla být řešena následovně:

Povinnosti pro provozy při nakládání s chemickými látkami a směsmi obecně

  • seznámit příslušné zaměstnance s vlastnostmi chemické látky a směsi uvedené v bezpečnostním listu (BL)
  • seznámit příslušné zaměstnance s návodem k použití NCHLS a s riziky práce
  • zajistit používání patřičných OOPP
  • seznámit příslušné zaměstnance se způsobem bezpečného skladování – např. skladování v úkapových vanách
  • zajistit, aby chemické látky a směsi nebyly přelévány do nápojových obalů nebo jiných obalů od potravin (na potraviny)
  • zabránit vzájemnému působení při používání a skladování, např. SAVO (obsahuje chlornan sodný a hydroxid sodný) a FIXINELA (obsahuje kyselinou fosforečnou), spolu uvolňují nebezpečný plyn (chlor)
  • seznámit příslušné zaměstnance s postupy při havárii
  • seznámit příslušné zaměstnance s postupy první pomoci
  • pro vybrané látky a směsi vypracovat „Písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s chemickými látkami a směsmi“ a projednat je na místně příslušné Hygienické stanici (HS)

Bezpečnostní list (BL)

Pro všechny chemické látky a směsi, se kterými nakládáme, musíme mít v listinné nebo v elektronické podobě aktuální bezpečnostní list – vyžádejte si jej u výrobce (dodavatele). Většina dodavatelů umisťuje BL na své webové stránky.

Aktuální BL musí být zpracován podle nařízení CLP (od 1. 12. 2012), tj. piktogram musí být červenobílý postavený na roh, jsou v něm uvedeny H a P věty.

Značení obalů musí být vždy v souladu s BL.

Chemické látky a směsi je dovoleno používat pouze pro určená použití v bodu 1.2 BL.

BL nemusí být vyvěšen v místě používání na provozu, postačí, je-li v např. počítači, nebo v kanceláři vedoucí na pracovišti a zaměstnanec je s umístěním seznámen (o seznámení nemusí být písemný záznam).